Obvykle se zateplovalo polystyrenem o tloušťce 5 maximálně 7 cm. Vzhledem k tomu, že životnost zateplovacího systému se počítá na 25 let, nemluvě o tom, že doba pokročila jak v technologiích, tak v požadavcích na tepelně-izolační vlastnosti objektů, pro mnoho majitelů domů vyvstala otázka co dál. Tedy v tom smyslu, zda vylepšit tepelně-technický výkon, což není úplně jednoduché vzhledem ke skutečnosti, že normy se neustále zpřísňují, anebo jít cestou obnovy, údržby nebo vylepšení stávajícího zateplovacího systému. Za připomenutí stojí i fakt, že od roku 2030 by měly být budovy z hlediska energetické náročnosti se měli stavět už jen takzvané bezemisní budovy. U bytových domů navíc do problematiky promlouvá ještě požární hledisko, jehož mantinely jsou rovněž jiné, než před dvaceti třiceti roky.
Než dojdeme k nějakému smysluplnému rozhodnutí, je nutné provést podrobnou prohlídku fasády a vyhodnotit, zda vykazuje nějaké viditelné vady. To znamená trhliny, špatně přilepený izolant, biotické napadení, špatné ukotvení systému-izolantu apod. Máme dvě možnosti. Tou první je celý zateplovací systém včetně fasádní omítky a izolantu strhnout a nahradit jej novým moderním. Jedná se však o celkem velkou investici, ke které jen málokdo přistoupí. K nákladům je totiž nutné také počítat likvidaci izolantu, která stojí nemalé peníze. Podotýkáme, že v dnešní době je možné izolace recyklovat, ale to neplatí pro materiály 20-30 let staré.
Pokud padlo rozhodnutí, že stará fasáda se nebude likvidovat, je nutné provést další stavebně technický průzkum, který by měl ukázat, jestli celá skladba dobře na původním zdivu drží či nikoliv. Často bylo totiž lepení izolantu prováděno špatnou technologií. U větších staveb bude mít určitě hlavní slovo projektant, který celou situaci odborně prozkoumá a navrhne nejlepší řešení. Obvykle se provádí sondáž, to znamená, že se vyřízne na fasádě vzorek (deska) o rozměru minimálně 100 x 100 cm a prozkoumá se v jakém stavu jsou jednotlivé vrstvy, jak kvalitně jsou přilepené anebo jak jsou ukotvené. Přitom také vyhodnocuje bilanci vodních par a přijme takové řešení, aby později nedošlo k nějaké místní kondenzaci, jež by měla za následek druhotné poškození fasádního systému. I kdyby nebyl povrch fasády napaden plísněmi, je nutné tak jako tak fasádu omýt nízkotlakou vodou, aby se alespoň odstranilo zaprášení. Takto ošetřená fasáda se následně nechá dva dny vysychat. Pokud jsou na povrchu fasády patrné řasy, plíseň nebo jiné biotické napadení, k ošetření takového povrchu stačí přípravek Cemix 2835, který se nechá na fasádě působit 1 až dva dny, čímž spolehlivě tyto vady odstraní. Následuje umytí povrchu fasády a rozhodování co dál.
Jestliže byly provedeny všechny zmíněné kroky a jsme ve stavu, kdy je možné přistoupit k dodatečnému zateplení stávající fasády, použijeme k fixaci nového izolantu injektované kotvy, které mají tu vlastnost, že udrží novou i stávající skladbu. Jsou tedy maximálně funkční a bezpečné. Za zmínku jistě stojí říci, že tyto injektované kotvy nevytváří tepelný most, což je další výhoda navíc.
At už se bude jednat o kotvení nového izolantu v podobě polystyrenu nebo minerální vaty, další postup bude identický, jako by se jednalo o realizaci zcela nové fasády. Ale pozor! Je nutné dodržovat jenu zásadu. Pokud byl původní izolant polystyren, musíme znovu použít pro dodatečnou izolaci polystyren nebo minerální vlnu. V případě jestliže původní izolant byla minerální vaty je nutné použít pouze opět minerální vatu a ne polystyren. Důvod spočívá v tom, aby byl vždy dodržen difúzní spád obou izolantů. To znamená, že směrem ven musí být konstrukce z pohledu difuzního spádu otevřenější. Ještě je dobré znovu připomenout (netýká se rodinných domů) že u bytových domů a u starších paneláků hraje roli požární hledisko, protože je nutné dodržet nové zásady. Ale to záleží vždy na odborném posouzení objektu, počtu podlaží, typu izolantu atp.
Máme-li nalepený a ukotvený nový izolant, který bude mít na rozdíl od starého určitě větší tloušťku, používá se většinou 20 cm vrstva, je možné přistoupit k provádění výztužné vrstvy. To znamená aplikovat stěrku (například Cemix 2270 nebo třeba 2231) s armovací tkaninou Cemix 2412 a doplňky jako jsou rohy atd. Následně po vyschnutí napenetrovat Cemix 2610 a navrch realizovat pastózní omítku, která je již probarvená. A v tom případě záleží na prioritách a požadavcích investora a také na dané lokalitě, protože třeba v horském prostředí nebo v blízkosti vodního toku budou na omítku kladeny jiné nároky. Co do užitkových vlastností je zajímavá a odolná omítka TERACEM 2729. Konkrétně se jedná o omítku se samočisticím efektem na minerální bázi, která je výborně imunní vůči řasám a plísním. Za zmínku stojí také omítka ACTIVCEM 2727, která je kromě odolnosti vůči plísním také pružná a díky výztužným vláknům je odolná mechanickému poškození.