Šambrána s FLEXI ŠTUKEM
Aneb jak se dělá ozdobná fasáda
Na starých domech a historických objektech právem obdivujeme zdobené fasády, které jsou často doslova uměleckým dílem. Proto je žádoucí, přistoupíme-li k rekonstrukci objektu, je zachovat nebo dokonce obnovit, jsou-li nenávratně poškozené. Praxe je taková, že v případě historických památkově chráněných staveb je naprosto zřejmé, že o výběru materiálů rozhodují hlavně památkáři. Nejraději mají ovšem čistě vápenné omítky. Ale v praxi se setkáváme s tím, že co kraj, to jiný mrav. Přístup a názory památkářů mohou být na druhém konci republiky totiž odlišné. Ze všeho nejdůležitější je posouzení, o jaké zdobné artefakty se vlastně jedná.

Nemusí se jednat zrovna o 200 let starý dům, abychom se setkali s tradičními šambránou, což je architektonický prvek, který rámuje a tím zdůrazňuje okna nebo i dveře.  Obvykle se jedná o řešení s rovnou cihlou, která je vystoupena (odskočena) od základní stěny. Modeluje se klasicky štukem. Při rekonstrukci nebo opravě šambrány je možné doporučit materiál Cemix 2710 FLEXI ŠTUK. Jeho předností je vyztužení vlákny, která přispívají k tomu, že se jedná o materiál pružný a dobře tvarovatelný. Kromě toho že výborně drží na podkladu, může měnit bez větších problémů svou tloušťku. Což je při tvorbě různých profilů výhodné. S FLEXI ŠTUKEM se do značné míry eliminuje případný vznik mikrotrhlin. Jenže Cemix 2710 FLEXI ŠTUK je z podstaty disperzní materiál, a to je z pohledu některých památkářů nepřípustné, takže nezbývá než se vydat cestou klasického vápenného štuku. V těchto situacích se nejprve natáhne štuková omítka a šambrány se provedou ve třech vrstvách – od hrubého až po jemný vápenný štuk (zrno cca 1,2 mm). Různé atiky a římsy na domech jsou většinou provedeny také s pomocí povystrčených cihel, které jsou, podobně jako v případě šambrán, přetažené jádrovou omítkou a na závěr zakončené štukem. Postup oprav je tedy totožný. Pokud to jde, vždy je vhodné použít pružný Cemix 2710 FLEXI ŠTUK. Příkladů z praxe, které vhodnost tohoto materiálu potvrzují, je mnoho. Je však žádoucí pamatovat na detaily a součinnost jednotlivých kroků, což by měl předepsat projektant. FLEXI ŠTUKEM se velmi dobře dělají také různé ozdobné reliéfy, které chce investor na zrekonstruované fasádě (mnohdy i zateplené) zachovat respektive obnovit.

U starých chalup se v drtivé většině setkáváme s vápenocementovými omítkami, což jsou tradiční materiály. V těchto případech nebývá problém s použitím FLEXI ŠTUKU (například typicky v Jižních Čechách). Ale přesto, je-li předepsaná vápenná omítka například u rekonstruovaného zámku, nastává problém časový, protože vápenná omítka musí vyzrávat 2 až 3 měsíce. Což znamená, že vejít se tak se vším do jedné stavební sezóny je obtížné. U starších domů a chalup se rovněž setkáváme s erby, letopočty nebo dokonce štíty apod. K rekonstrukci či obnově těchto artefaktů se používají speciálně vyvinuté materiály, které mají k dispozici specializované firmy. Na druhou stranu, nejedná-li se o skutečně historicky a památkově ceněný objekt, je možné si pomoci, například extrudovaným polystyrenem. Z tohoto materiálu se vytvoří potřebný tvar, který se pak následně nalepí a přikotví k fasádě. Pak je možné jej přetáhnout difúzně otevřenou stěrkou Cemix 2260, anebo také samozřejmě FLEXI ŠTUKEM. Pozor ale, při tomto „modelování“ by přesah polystyrenu neměl být větší než 3 cm. V opačném případě je nutné počítat s tím, že na náročnější reliéfy bude potřeba předsunutá cihla.