Prvním důležitým milníkem, který rozhodne o způsobu pokládky, je předpokládané zatížení. Tedy fakt, zdali bude plocha pochozí nebo pojezdná. Plochu, určenou k pojíždění, je totiž vždy daleko lepší vybetonovat, jen štěrkové lože nemusí být dostatečné, protože by mohlo dojít k sednutí a následnému poškození dlažby. Potom přichází na řadu druhé důležité rozhodnutí, a to, jestli chcete v rámci zpevněné plochy umožnit vsakování dešťové vody, nebo ji z povrchu necháte odtéct, či ji chcete nasměrovat například do nádrže k pozdějšímu použití. V poslední době je kladen čím dál tím větší tlak na zodpovědné hospodaření s dešťovou vodou a zajištění jejího vsaku na pozemku, nejlépe v co největší ploše. V rámci programu Nová zelená úsporách existuje dokonce dotační titul Dešťovka, který si klade za cíl pomoci s využitím srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Propustné zpevněné plochy ostatně korelují i s tradiční českou tradicí, ukládat chodníky do štěrkového lože.
Tento druh pokládky se nejčastěji volí u teras, popřípadě u již zmíněných zpevněných ploch. Po urovnání terénu se na místo aplikuje vrstva štěrku a na tu se realizuje betonová deska. (štěrkovou vrstvu je dobré zakrýt geotextilií, která zabrání protečení betonu). Aby nedocházelo ke vzlínání vody skrze betonovou desku a tím také ke změnám barvy dlažby (například u některých druhů betonových dlaždic vlivem výkvětů), ale i k porušení její přídržnosti k podkladu vlivem mrazu, aplikuje se většinou na tuto betonovou desku hydroizolace. U takové skladby je pak ideální použít maltu CEMIX 9130, tedy cementovou maltu s přísadou pucolánu pro přizdívání, pokládku a spárování obkladových a dlažebních prvků z přírodního a umělého kamene. Tu je možné použít jak k uchycení, tak k následnému vyspárování. U pokládky keramické dlažby (nejčastěji na terase) pak nejlépe poslouží stavební hmota CEMIX 8265, tedy lepidlo s nulovým skluzem, s trasem, které je určené pro velkoformátovou keramiku a mozaiku.
Chcete-li umožnit dešťové vodě, aby zpevněnou plochou protékala a vsakovala se, volí se nejčastěji způsob pokládky „bez lepení“, tedy její pokládka na připravené štěrkové lože, s následným „zapískováním“ spár a zhutněním pomocí vibrační desky. Lepší alternativou k tomuto způsobu, odolnější proti možnému budoucímu protlačení, je aplikace dlažby na tzv. drenážní beton (Cemix 9320). Ten má póry, díky kterým skrze něj voda proteče. Jeho drenážní schopnost se pohybuje zhruba okolo 80-100 l/min/m2. Drenážní beton je dobré použít i u pojížděných skladeb, kde se aplikuje na vrstvu vyspádovaného klasického betonu (opatřeného hydroizolací), po které voda odtéká do předem určeného místa. Je taktéž možné drenážní beton zhotovit přímo na upravený terén, a nahradit jím štěrkovou vrstvu. Avšak je dobré pod něj umístit štěrkové lože, které pojistí možné vzlínání zemní vlhkosti a částečně eliminuje možné pohyby zeminy. Na vrstvu drenážního betonu se pak rovnou může zčerstva pokládat dlažba. Podle jejího materiálu se může taktéž pokládat buď do výše zmíněného lepidla CEMIX 8265 nebo CEMIX 9130. Důležité je vždy myslet právě i na dostatečný vsak podloží, protože při velké průtrži může dojít k podmáčení terénu.
Nejdůležitější je tedy při pokládce venkovní dlažby promyslet a zrealizovat správnou skladbu celého souvrství, která zajistí vhodný a včasný odvod vlhkosti, zabrání jejímu zpětnému vzlínání a postará se tak o dlouhou a bezproblémovou životnost zpevněné plochy. Při pokládce přírodního kamene pak nezapomeňte na použití CEMIX 9130, které zabraňuje výkvětům a změně barvy přírodního kamene.