Maltová a omítková pojiva, která se používala až do konce 19. století, neobsahovala cement, proto opravy památkově chráněných a historických staveb vyžadují vždy použití speciálních materiálů. Cement se do moderních směsí přidává proto, že přispívá k lepším vlastnostem omítkových směsí, jako je lepší zpracovatelnost, pevnost, trvanlivost, ale i odolnost vůči vnějším vlivům. Proto každý historický a památkově chráněný objekt vyžaduje individuální posouzení mnoha faktorů. Hraje zde roli nejen stav současného objektu, ale také oblast, ve které se budova nachází, dále přesné složení použitých původních materiálů i požadovaný způsob aplikace.

Společnost Cemix bývá, jakožto odborník na výrobu i aplikaci rozličných maltových a omítkových směsí, častým partnerem pro významné památkově chráněné rekonstrukce. Můžeme zmínit například revitalizace ikonického bytového domu Oblouk Ostrava nebo lázeňské haly Vincentka. Naše portfolio v oblasti sanací a renovací historických objektů není v základu tak široké, dbáme však na individuální přístup ke každému objektu a zakázkovou výrobu šitou přesně na míru.

U lokálních oprav historických budov je většinou čistě vápenný program jedinou možnou volbou. Pokud se ale fasáda rekonstruuje kompletně, přichází na řadu diskuse, do jaké míry je nutné zachovat historicky věrné materiály a kde už je lepší sáhnout po speciálně připravených kombinacích vápna a cementu, které výrazně prodlouží životnost realizovaného řešení. 

U rekonstrukcí je totiž velmi běžné, že se objekt potýká s určitou mírou vlhkosti, a právě to bývá u vápna vždy nepříjemná komplikace. Doba vyzrání vápenných omítek je obecně oproti cementu velmi dlouhá, je třeba myslet na to, že je lze realizovat maximálně do konce srpna, aby měla hotová fasáda alespoň dva měsíce času dozrát v co nejvíce ideálních podmínkách. Příliš vysoká vlhkost při zrání vápna má totiž dopady, jak na přilnavost omítky k podkladu, tak na její finální vlastnosti i vzhled.