Na obrázku 1 můžeme vidět jasně viditelné tmavé „terče“, které prosvítají omítkou fasády a dehonestují její vzhled. Jedná se o kombinaci nevhodně zvoleného typu hmoždinky s tepelným mostem a nedostačenou tloušťkou základní vrstvy zateplovacího systému, tedy stěrky. K tomuto jevu dojde za chladného rána zejména v podzimních měsících, kdy se na povrchu fasády vytvořila jinovatka. Teplo, které projde hmoždinkou na povrch fasády, rozpustí jinovatku a tyto teplá místa způsobí, že „terče“ jsou viditelné. Bohužel se s tímto efektem nedá dělat téměř nic, protože oprava je extrémně finančně náročná. Jedinou cestou je odstranit z fasády vše až na izolant a realizovat novou stěrku a omítku. Je však otázkou, zda by to nakonec pomohlo, protože tepelný most by v místě hmoždinek pravděpodobně vznikal dál. Příčina je jednoznačná – šetřilo se na nesprávném místě. V současné době si projektanti tyto situace, zvláště u novostaveb bytových domů, hlídají a předepisují v projektu hmoždinku, která se zapustí do izolantu a překryje krycím víčkem z téhož materiálu, jako je použitý izolant (hmoždinky s nulovým prostupem tepla). Jestliže v dalším technologickém kroku následuje správná tloušťka stěrky, tak k efektu, který vidíme na obrázku nedojde. Na některých stavbách rodinných domů se s tímto nesprávným šetřením setkáváme bohužel ještě dnes. 

Na druhém obrázku je patrné silné biotické znečištění povrchu fasády, na kterém se vytvořily řasy a také plíseň. V tomto případě byly použity materiály, které neobsahovaly přídavné ochranné složky – aditiva – které by vzniku mikroorganismů na povrchu omítky zabránily. U starších fasád vytváří strukturovaný povrch v podstatě přirozené prostředí k tomu, aby se v pórech zachycoval prach a vlhkost, tedy dokonale živná půda pro tvorbu mikroorganismů. Nicméně s tímto efektem souvisí i celá řada dalších faktorů. Je to orientace fasády (sever je problematičtější), blízkost většího množství zeleně nebo dokonce vodního zdroje (potok, rybník atd.). Dobrá zpráva je, že takto znečištěnou fasádu je možné relativně rychle a nepříliš náročně obnovit. Nejprve je ovšem třeba mechanicky povrch fasády očistit. Následuje dočištění speciálními prostředky, které mikroorganismy umrtví. Jedním z nich je například Cemix 2835 Fungicem, který má schopnost pronikat do dostatečné hloubky fasády, aby zneškodnil všechny řasy, plísně, houby a jiné zárodky mikroorganismů. Abychom ale prodloužili životnost fasády jako celku, a zakonzervovali ji v tom dobrém stavu, je zapotřebí fasádu ještě opatřit speciálním renovačním fasádním nátěrem Cemix 2810 Silikonový fasádní nátěr s vlákny. Tato barva v sobě koncentruje přísady jako silikon, polymerní disperze a bioticky účinné ochranné látky v tzv. mikrokapslích, které se časem postupně uvolňují. Nátěr je pružný, vyztužení vlákny eliminuje tvorbu mikrotrhlin. Pochopitelně je paropropustná, jinak by nebyla efektivní. Tím, že jsme napadenou fasádu revitalizovali a uvedli do nového přijatelného stavu ještě neznamená, že máme na dlouho vyhráno. Vlastně u každé nové fasády platí, že by se měla udržovat. To znamená ideálně jednou za pět let omýt vhodnými prostředky, čím většinou tvorbě plísní a řas zabráníme. Na dalším obrázku je vidět, jak to vypadá, když se problémy nakumulují.

Na obrázku 3 je naopak vidět krásně čistou fasádu i když je orientovaná na sever a v její blízkosti je spousta zeleně. Zde investor nešetřil a použil materiály, které výše uvedeným nešvarům zabraňují. Například se může použít fasádní vysoce odolná omítka s výztužnými vlákny – Cemix 2727 Activcem, která je protiplísňová a obsahuje dokonce přísady se samočisticím efektem.