Ze zdiva, které je napadené vlhkostí, se odstraní degradované omítky včetně biologického napadení. Na to existuje přípravek Cemix 2835 FUNGICEM. Poté se odstraní skladby až na nosnou betonovou podlahu. Je třeba ovšem najít příčinu vzlínání vlhkosti, čili zjistit kudy a jak se vlhkost do zdiva dostává. Cílem je zabránit dalšímu pronikání vlhkosti a pak zdivo vhodnou metodou sanovat. Součástí tohoto kroku je sanační průzkum, který odhalí příčinu, zjistí hodnoty vlhkosti a stupně zasolení zdiva a v podstatě navrhne další postup. Sanační metody je možné rozdělit do dvou základních skupin. Jednak jsou to přímé metody, které zahrnují všechny mechanické metody, chemické metody, vzduchové apod. Druhou skupinu tvoří nepřímé metody, mezi které patří terénní úpravy, ale také drenáže a sanační omítky.
Mechanická metoda, jako například podřezání, při kterém se do spáry vloží hydroizolace ve formě pásu (např. z PVC, PE, asfaltu atd.) je vysoce účinná až 100%. Může se použít u všech typů zdiva. Jenže u starších a historických budov hrozí přitom riziko destrukce a proto je použití této metody omezené. Zejména památkáři se k tomu způsobu staví negativně. Proto se v těchto případech přistupuje raději k injektážím. Dnes jsou například injektáže krémové konzistence a vrty (průměr vrtu je 12 až 16 mm) jsou prováděny horizontálně v rozteči max. 12,5 cm. Cemix ovšem doporučuje rozteč menší – 10 cm – pro lepší účinnost. Současně ale platí omezení týkající se maximální tloušťky zdiva, která je 60 cm pro provádění vrtů pouze z jedné strany. Jestliže je zdivo silnější, používají se vrtáky většího průměru a vrtá se z obou stran. Hloubku vrtu se doporučuje provádět 2 až 3 cm od vzdálené hrany. Do připravených vrtů se aplikuje krémová injektáž (Cemix 1990 AQUASTOP INJECT), která hydrofobizuje a vytvoří tak blok vůči dalšímu vzlínání vlhkosti. Je třeba říci, že v místě vrtu zůstane díra a tu je možné například zacpat polystyrenovou kuličkou. Cemix ovšem doporučuje udělat v místě vrtů 10 až 12 cm nad i pod pás z hydroizolační stěrky, která je sama o sobě hydrofobní. Hydroizolační stěrka se proto musí opatřit špricem, který se nechá 3 až 5 dní vyzrát a teprve potom lze nanášet další vrstvu – omítku.
Při sanaci vlhké fasády je třeba ve většině případů provézt ochranu soklové částí zdiva, která se provede nejprve hydroizolační stěrkou a následně sanačním postřikem Cemix 2740 do této hydroizolační stěrky. Tato stěrka by měla být minimálně 30 cm nad terénem, v důsledku odstřikující vody. Po vyzrání (3-5 dní) následuje aplikace sanační omítky, například Cemix 2746 v tloušťce min. 20 mm. Povrch omítky se vyhladí filcovým hladítkem a nechá se vyzrát. Opět platí základní poučka, která říká, že 1 mm omítky zraje jeden den, čili v našem případě cca 20 dní. Na vyzrálou omítku můžeme aplikovat penetraci Cemix 2612 aby mohl být proveden finální nátěr Cemix 2801.
