Omítkový systém je složený ze základní a finální vrstvy omítky a pokud je dokonale řemeslně provedený, zajišťuje naprosto rovné a stabilní stěny. Tento systém je vhodný pro různé typy budov a poskytuje vysokou kvalitu a estetický vzhled. Na takto upravené stěny lze následně nanášet nátěry, dekorativní tapety nebo obklady.
Zatímco fasádní omítka chrání budovu před větrem a povětrnostními vlivy, chladem a vlhkostí, vnitřní omítka má za úkol pozitivně podpořit vnitřní klima, přispět k protipožární ochraně a zlepšit zvukovou i tepelnou izolaci.
Pro provádění omítek a jejich úprav je nezbytná řemeslná zručnost, vhodné nářadí a základní znalost druhů omítek. U rozsáhlejších projektů, při omítání velkých ploch nebo při použití náročných materiálů jsou nutné odborné znalosti profesionálů, proto se na ně neváhejte obrátit. Svému řemeslu dokonale rozumí a jsou schopni mnoho omítacích prací provést efektivně sami nebo s pomocí strojů. Bez ohledu na to, jaké kroky či procesy podstoupíte, nakonec je vždy nejdůležitější výsledek!
Existuje mnoho druhů omítek, každá s jinými vlastnostmi a výhodami. Správný výběr omítky může výrazně ovlivnit nejen vizuální stránku, ale také funkčnost vašeho interiéru. Například cementové nebo vápenocementové omítky jsou vhodnější do prostor s vysokou vlhkostí, jako jsou koupelny, zatímco hliněné nebo sádrové omítky se dobře uplatní v obývacích pokojích a ložnicích.
Typy omítek se liší svou kvalitou a cenou. Je proto důležité vybrat takovou omítku, která bude nejen vyhovovat vašim estetickým požadavkům, ale také vašemu rozpočtu. Například v budovách s častou změnou nájemníků, je údržba nákladovým faktorem, který by se neměl podceňovat. V tomto případě byste si měli zvolit cementové omítky, které jsou nenáročné na údržbu, zatímco u hliněných omítek by vás v budoucnu čekaly občasné úpravy.
Viditelné zdivo je často potřeba omítat, zejména při hrubé stavbě nebo sanaci. První vrstva omítky, nazývaná jádrová omítka nebo i podkladní omítka slouží k vyrovnání a vyhlazení stěny. Již tato první vrstva může přispět k tepelné izolaci nebo ke zlepšení vnitřního klimatu. Jádrová omítka tak tvoří základní podklad pro všechny další vrstvy.
U nás najdete mnoho druhů jádrových neboli podkladních omítek, a to na bázi sádry, cementu, vápna, hlíny, nebo směsi různých materiálů či pojiv.
Hliněná omítka je přírodní a ekologická volba pro vnitřní stěny. Vyrábí se z jílu, písku a může být vyztužena slámou nebo skelnými vlákny. Její teplá a atraktivní textura dodá interiéru jedinečný charakter, nebo může být natřena na bílo a vypadat podobně jako jiné omítky. Jelikož se hliněná omítka vyrábí ze zcela přírodních materiálů, má nízký dopad na životní prostředí. Má vynikající schopnost pohlcovat a uvolňovat vlhkost, tj. uchovávat ji, čímž dokáže regulovat vlhkost v interiéru a podporuje tak zdravější vnitřní klima.
Mezi nevýhody patří její menší odolnost ve srovnání s cementovou nebo vápennou omítkou. Také je náchylnější k poškození nárazem nebo vodou. Z toho důvodu není vhodná do prostor s vysokou vlhkostí, jako jsou koupelny a kuchyně.
Cementová omítka patří k základním omítkovým směsím, je mimořádně odolná a trvanlivá, a proto je vhodná pro místa vystavená silnému zatížení, jako jsou například sokly budov. Její velkou výhodou je, že nevyžaduje náročnou údržbu.
Cementová omítka je vhodná pro různé podklady, včetně betonu, cihel a dalších materiálů. Díky svému pevnému složení je cementová omítka odolnější vůči vlhkosti a mechanickému opotřebení. Ve srovnání s omítkami na bázi vápna poměrně rychle schne, což zkracuje dobu výstavby. Aplikace cementové omítky je podobná jako u vápenocementové omítky. Omítka se nanáší v několika vrstvách, přičemž každá vrstva musí být pečlivě zpracována.
I přestože cementové omítky mají mnoho výhod, mají také své nevýhody. Jednou z nich je jejich nižší pružnost ve srovnání s vápennými omítkami. To znamená, že jsou méně odolné vůči pohybům a otřesům a jsou náchylnější k praskání.
Vápenná omítka je tradiční, přírodní a prodyšný stavební materiál, který se používá při vnitřní i vnější úpravě staveb. Vápenná omítka velmi dobře absorbuje přebytečnou vodu ze vzduchu v místnosti a v případě potřeby ji opět uvolňuje zpět, čímž reguluje vlhkost vzduchu, proto je dnes opět velmi žádaná v ekologickém stavitelství. Dokáže navíc vázat škodlivé látky, což rovněž zlepšuje vnitřní klima.
Vápenné omítky jsou velmi vhodné pro lokální opravy, protože dobře přilnou i k vysoce savým nebo pískujícím (sprašujícím, např. neomítnuté cihlové zdivo) podkladům. Protože je vápno silně alkalické, neposkytuje živnou půdu pro mikroorganismy, proto tyto omítky poskytují optimální ochranu proti řasám, plísním a hnilobě. Jsou vhodné zejména do místností, skladů, sklepů a na stěny a stropy, které jsou obzvláště náchylné k tvorbě plísní.
Nevýhodou vápenných omítek je, že vyžadují ve srovnání s některými jinými typy omítek delší dobu schnutí a obvykle se nanáší v několika vrstvách, přičemž každá vrstva musí před nanesením další zaschnout. Tento proces pak může prodloužit celkovou dobu trvání stavby.
Vápenocementové omítky jsou velmi pevné a odolné proti otěru, a proto jsou vhodné pro použití v interiéru i exteriéru. Vápenocementová omítka je oblíbená omítka na vnitřní stěny, protože díky ní můžete dosáhnout hladkého a rovného povrchu a dodat tak stěnám v interiéru čistý vzhled. Používá se zejména pro silně namáhané a opotřebení náchylné plochy stěn, jako jsou schodiště, okolí dveří apod. Nabízí totiž určitou pružnost, takže se může rozpínat a smršťovat při teplotních výkyvech, aniž by popraskala. Kvůli obsahu cementu je odolnější vůči tlakovým zatížením a více odpuzuje vodu než čistě vápenná omítka. Její největší výhodou je trvanlivost.
Vápenocementové omítky jsou také velmi prodyšné, tj. difúzně otevřené, a mohou akumulovat přebytečnou vlhkost ze vzduchu v místnosti, aby ji při poklesu vlhkosti opět uvolnily. Difuzní otevřenost vápenocementové omítky (jedná se schopnost omítky propouštět vodní páry a umožňovat tak difuzi vodních par z interiéru ven) je o něco nižší než u čistě vápenné omítky.
Vápenocementové omítky mají dobrou odolnost proti vlhkosti, a zabraňují tak vzniku plísní, proto jsou vhodné pro omítání vlhkých místností, např. koupelen. Obsah vápna s sebou přináší vysokou alkalitu, díky které jsou vápenocementové omítky poměrně odolné vůči růstu plísní a řas. Tato přirozená ochrana ale časem vyprchá. Proto by vápenocementové omítky měly být na fasádních plochách vždy čisté, jinak mohou organické usazeniny poskytovat živnou půdu právě pro plísně i na stěnách opatřených touto omítkou.
Sádrová omítka je hojně používaná vnitřní omítka, a to kvůli svým výhodám jako je snadná aplikace, odolnost a estetický vzhled. Sádrovou omítkou lze dosáhnout mimořádně hladkého a souměrného povrchu, takže je ideální pro vnitřní stěny, které vyžadují hladký vzhled.
Díky své speciální krystalické struktuře dokáže sádra absorbovat přebytečnou vlhkost vzduchu v místnosti a později ji uvolňovat zpět, když je vzduch v místnosti suchý. Tímto způsobem reguluje sádra vlhkost vzduchu v místnosti a zajišťuje zdravé a příjemné klima pro bydlení. Zabraňuje také vzniku plísní. Zároveň je však velmi citlivá na vlhkost a neměla by se používat ve vlhkých nebo mokrých místnostech. Nevýhodou také je, že při nárazu má tendenci praskat a v některých případech může být křehká. V důsledku toho nejsou sádrové omítky tak trvanlivé jako cementové nebo vápenné omítky, a je třeba je častěji opravovat.
Mezi další výhody patří skutečnost, že sádrová omítka rychle tvrdne, a proto je vhodná pro projekty s časově omezenými termíny. Nabízí velmi dobré tepelné a zvukově izolační vlastnosti a je přirozeně odolná proti ohni.
