Jak provést pokládku nové krytiny na starou?
Přijde-li na řadu rekonstrukce podlahové krytiny, vždy je třeba individuálně posoudit, zda je lepší starou krytinu a některé další vrstvy podkladu vybourat a odstranit, nebo se vyplatí „pouze“ položit novou krytinu na starou. Druhé zmiňované řešení s sebou nese mnoho specifik, která je třeba před zahájením prací ujasnit. Je možné zvýšit skladbu podlahy? Mám dost místa pode dveřmi, popřípadě půjdou snadno podřezat? Mám alespoň hrubou představu o tom, v jaké kondici je podklad, aby nedošlo k poškození nové podlahy? Důležitou roli hraje samozřejmě i výběr nové krytiny, kterou chceme pokládat.

Obecně je vždy lepší starou podlahovou krytinu odstranit. Nikdy totiž není úplně jisté, jak vypadá podklad a jak na něm stávající krytina drží. Strhnutí podlahové krytiny, a to i v případě dlažby, vyjde vždy finančně výhodněji než vrstvení speciálních pokladů, které umožní položit novou krytinu na starou. Bourací práce bývají zpravidla rychlé, nedochází ke zvyšování mocnosti podlahového souvrství, které představuje vrstvu materiálu umístěnou nad podlahovou konstrukcí, a která slouží k posílení podlahového systému, zajištění jeho pevnosti a stability. Navíc člověk získá jistotu, v jakém stavu je původní podklad. 

Jestliže ale z jakéhokoliv důvodu není možné nebo žádoucí takto postupovat, je například v případě dlažby nebo dřevěné podlahy, při dodržení doporučeného postupu a aplikaci správných produktů, možné položit novou krytinu na starou. A to vše při zachování stejných užitných vlastností. U vinylových podlah nebo u PVC je obecně jistě mnohem vhodnější starou krytinu odstranit. Nicméně i v těchto případech existují prostředky, tzv. kontaktní můstky a sádrové nivelační stěrky, které jsou speciálně navržené pro tyto situace. U posledních dvou zmíněných podlah je velkou nevýhodou vysoká cena a nejistý výsledek, proto tyto argumenty většinou převáží misky vah na stranu demontáže.

Nová krytina zvýší tloušťku podlahy

Rozhodnutí o rekonstrukci místnosti je vždy důležité a vyžaduje pečlivé zvážení různých faktorů. Jedním z nich je světlá výška místnosti a tloušťka podlahy. 

Světlá výška místnosti ovlivňuje celkový pocit prostoru a pohodlí. Pokud je místnost nízká, můžete se v ní cítit stísněně a neútulně. Zvýšením světlé výšky můžete naopak vytvořit dojem většího prostoru a otevřenosti. 

Tloušťka podlahy je dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje jak vzhled, tak i funkčnost místnosti. Je na místě otázka, mohu tedy ubrat na světlé výšce a tím pádem zvýšit tloušťku podlahy?

Proto by měla být tato rozvaha prvním důležitým milníkem při rozmýšlení o postupu rekonstrukce. 

Měníme-li například podlahovou krytinu pouze v jedné místnosti, bude třeba rozmyslet, jak se vyřeší přechod mezi původní a novou výškou podlahy. Samozřejmě, rozdíl zhruba 1,5 cm dokáže skrýt podlahová lišta, 2 cm (v krajním případě i 3 cm) můžeme vyřešit prahem. U většího rozdílu výšek podlah už není možné jiné řešení než schod, který nám ale může zkomplikovat pohyb v prostoru. Kolikrát je i u rekonstrukce potřeba přechod mezi jednotlivými místnostmi řešit bezbariérově, a i když je normou dáno, že na invalidním vozíku je možné překonat překážku o výšce dvou centimetrů, v praxi je takové řešení velmi nekomfortní.

Jak postupovat v případě, že se rozhodneme pro pokládku nové krytiny na starou?

Starou dlažbu, kterou nechceme odstranit, je třeba důkladně zkontrolovat, a to zejména její přídržnost k podkladu. Pokud slyšíme dutý zvuk při poklepu, značí to riziko brzkého uvolnění dlaždice. Jako první je nutné pečlivé odmaštění povrchu staré dlažby, k tomu postačí roztok teplé vody a jedlé sody. Na odmaštěnou dlažbu se nejprve nanese kontaktní můstek Cemix 8040, což je speciální penetrační nátěr, který vytvoří adhezní vrstvu a zvýší přilnavost pro vrstvu další. Na kontaktní můstek je možné přímo aplikovat lepidlo Cemix 8260, do kterého se položí nová dlažba menšího formátu. Alternativním řešením je udělat tzv. záškrab, který se den před samotným lepením dlažby provede z tenké vrstvičky lepidla třídy S1.

Záškrab je ve své podstatě stěrka, která vyrovná podklad a zase o něco zvýší pevnost a přídržnost nově pokládané krytiny. Má také větší obsah disperze a zvýšenou deformovatelnost. Má-li mít nová dlažba větší formát, je třeba na kontaktní můstek ještě aplikovat samonivelační stěrku, například Cemix 5510, která se postará o dokonalou rovinu. Po vytvrdnutí se stěrka přebrousí, zbaví se prachu a znovu se penetruje. Teprve pak je podklad připraven na pokládku dlažby většího formátu. 

Na samonivelační stěrku je samozřejmě kromě dlažby možné položit i další typy podlahových krytin, jako je PVC, vinyl, koberec nebo i dřevo. 

Když je podkladem dřevěná podlaha

Dřevěné podlahy jsou dnes poměrně populární a pokud je to jen trochu možné, vždy je lepší přistoupit k jejich renovaci a oživení. Renovace a oživení dřevěné podlahy může přinést zcela nový vzhled a prodloužit její životnost. 

Existují ale situace, kdy je žádoucí původní podlahu sice zachovat a nové vrstvy podlahy aplikovat přímo na ni. V průběhu roku 2024 přibude do naše produktového portfolia systém, který se dokáže vypořádat i s pokládkou nové podlahové krytiny na starší dřevěnou. Systém bude na cementové bázi s extra přídavkem výztužných skelných vláken a disperze. Dřevěný podklad musí být ve chvíli aplikace tohoto systému stabilní, nesmí se prohýbat a prkna nesmí jít do střihu. Dřevěný podklad je tedy vždy nutné zpevnit, zafixovat a vyrovnat, protože jinak může dojít k popraskání nejen aplikované stěrky, ale například při pokládce keramické dlažby i k defektům ve vlastní nově pokládané podlaze. Dřevěnou podlahu je proto třeba nutné dodatečně více a lépe zafixovat k podkladu a pokud i tak dochází k nepřiměřeně velkému průhybu, je možné, že bude třeba na některých místech přistoupit k její demontáži a kontrole podkladu. 

Povrch původní dřevěné podlahy je nutné zbrousit, aby se srovnala její savost, také je potřeba ji pečlivě zbavit prachu, napenetrovat a následně vystěrkovat do roviny samonivelační stěrkou.