Speciální požadavky, jako je topení ve zdech, tepelná izolace, ochrana památek atd., vyžadují speciální produkty. Speciálně vyvinuté materiály pak slouží pro renovaci a opravu strukturálních poškození nebo vad.
Před nanesením finální barvy je třeba u každé interiérové stěny zkontrolovat stav povrchu. Jedině tak je možné dosáhnout těch nejlepších výsledků bez kompromisů.
Koupelna je z hlediska vyšší vlhkosti specifickým prostorem v domě. Ne vždy je ale finančně a časově výhodné volit pro různé místnosti rozdílné omítkové směsi. Volit do celého domu takovou omítku, která je pro vyšší vlhkost vhodná? Vyhnout se omítání a zvolit jako podklad pod obklad jinou formu vyrovnání povrchu?
Jednovrstvé omítky dnes představují moderní řešení pro rychlou a efektivní výstavbu. Značně urychlují proces omítání, díky svému složení eliminují vznik prasklin a umí regulovat vnitřní mikroklima. Je možné je použít na všechny typy povrchů, od pórobetonu, vápenopískových cihel, až po pálené cihelné bloky nebo beton. Aby dobře fungovaly, je třeba před aplikací precizně připravit povrch a zejména přesně dodržet doporučený technologický postup.
Každou spodní stavbu je nezbytně nutné ochránit proti vzlínající vlhkosti. Hydroizolační stěrky z modifikované asfaltové emulze vynikají zejména rychlou a snadnou aplikací.
Hlína je nejstarším stavebním materiálem lidstva. Již od pradávných časů je díky své kvalitě, odolnosti a zdravotní toleranci osvědčeným materiálem. Hlínu v posledních letech vyhledává stále více lidí jako tradiční přírodní a zcela ekologický stavební materiál.
Sádrovou omítkou lze dosáhnout mimořádně hladkého a souměrného povrchu, takže je ideální pro vnitřní stěny, které vyžadují hladký vzhled.
Vyrábí se z jílu, písku a může být vyztužena slámou nebo skelnými vlákny. Může mít teplou a přitažlivou texturu, která dodá interiéru jedinečný charakter, nebo může být natřena na bílo a vypadat podobně jako jiné omítky.
Protože se hliněná omítka vyrábí ze zcela přírodních materiálů, má nízký dopad na životní prostředí. Hliněná omítka má schopnost pohlcovat a uvolňovat vlhkost, tj. uchovávat ji, čímž reguluje vlhkost v interiéru a podporuje zdravější vnitřní klima.
Nepálené cihly se používaly ve stavebnictví poměrně dlouhou dobu, než je na konci 19. století z větší části nahradily cihly pálené. Cihly měly tehdy uplatnění jak v obvodovém zdivu tak v interiéru. V dnešní době se nepálené cihly sice stále vyrábějí, ale v omezené míře.
